Jak vytvořit průzkum?
Jak vytvořit průzkum?
Než začnete vytvářet otázky, zamyslete se nad celkovou strukturou vašeho průzkumu. Na základě tématu a cíle průzkumu, rozdělte dotazník do několika částí podle rozdílnosti problematiky.
Průzkum většinou začíná obecnými a pokračuje více specifickými otázkami. V níže uvedeném příkladu můžete vidět strukturu průzkumu, který se zaměřuje na problém, proč nákupní centrum Gamma zažívá pokles zákazníků.
Hlavní část průzkumu
1) Informace o respondentech. I v anonymních dotaznících je užitečné zjistit pohlaví, věk, a úroveň vzdělání respondentů. Tato data vám umožní analyzovat výsledky v různých socio- demografických profilech (ženy vs. muži, věkové skupiny, atd.)
2) Obecné informace - zkušenosti, znalosti a vnímání nákupních center obecně.
3) Specifické informace. Zkušenosti, znalosti a vnímání konkrétního nákupního centra Gamma:
4) Návrhy a testování možných řešení problému
Doporučujeme zahrnout do průzkumu alespoň jednu otevřenou otázku (tzn. bez výběru odpovědí), kde respondent může vyjádřit své názory. Takové otázky vám mohou poskytnout nové nápady pro řešení případných problémů. Také doporučujeme používat typy otázek s volbou pořadí či výběrem na škále možností, které umožňují přesnější analýzu dat pro hodnocení postojů (např. spokojenost, důležitost).
Průzkum většinou začíná obecnými a pokračuje více specifickými otázkami. V níže uvedeném příkladu můžete vidět strukturu průzkumu, který se zaměřuje na problém, proč nákupní centrum Gamma zažívá pokles zákazníků.
Hlavní část průzkumu
1) Informace o respondentech. I v anonymních dotaznících je užitečné zjistit pohlaví, věk, a úroveň vzdělání respondentů. Tato data vám umožní analyzovat výsledky v různých socio- demografických profilech (ženy vs. muži, věkové skupiny, atd.)
2) Obecné informace - zkušenosti, znalosti a vnímání nákupních center obecně.
- Jaká obchodní centra navštěvujete nejčastěji?
- Jaké faktory vás ovlivňují při výběru nákupního centra (dostupnost, počet obchodů, pravidelná reklama, atd)?
- Důvody návštěv obchodních center (nakupování potravin, navštěvování restaurací, nakupování dárků, atd)?
- Spokojenost s nákupními centry.
3) Specifické informace. Zkušenosti, znalosti a vnímání konkrétního nákupního centra Gamma:
- Kdy naposledy respondent navštívil nákupní centrum Gamma?
- Ohodnocení následujících faktorů pro Gamma a dalších tři konkurenty (dostupnost, počet obchodů, pravidelná reklama, atd)?
- Jaké jsou důvody pro navštívení nákupního centra Gamma (nakupování potravin, navštěvování restaurací, nakupování dárků, atd)?
- Loajalita a spokojenost s Gamma?
4) Návrhy a testování možných řešení problému
- Mohly by marketingové aktivity a propagace zvýšit počet návštěvníků?
- Přilákalo by více zákazníků lepší výběr obchodů (jaké obchody)?
- Zvýšil by se počet zákazníků Gamma zlepšením veřejné dopravní dostupnosti?
- Další návrhy.
Doporučujeme zahrnout do průzkumu alespoň jednu otevřenou otázku (tzn. bez výběru odpovědí), kde respondent může vyjádřit své názory. Takové otázky vám mohou poskytnout nové nápady pro řešení případných problémů. Také doporučujeme používat typy otázek s volbou pořadí či výběrem na škále možností, které umožňují přesnější analýzu dat pro hodnocení postojů (např. spokojenost, důležitost).
Před vytvářením průzkumu
1) Shromažďujte informace. Nastudujte si materiály o problematice, kterou chcete zkoumat, hledejte podobné již zpracované výzkumy. Přemýšlejte nad hlavními příčinami problému a zkuste zanalyzovat potenciální řešení. Na základě těchto informací, bude jednodušší formulovat otázky a možné odpovědi do dotazníku. Definování cílů průzkumu, hlavních otázek a hypotéz je základem pro úspěšný průzkum.
2) Definujte si cíl - například, proč se návštěvnost obchodního centra Gamma snížila.
3) Definujte si hlavní otázky průzkumu. Například:
4) Definujte si hypotézy. Například:
5) Stanovte si požadovaný počet respondentů vašeho průzkumu.
6) Představte si, jak by měly vypadat výsledky. Jaká socio-demografická data (věk, pohlaví, úroveň vzdělání, výše příjmu) by měla být vyžadovaná pro analýzu? Pokud chcete provést statistickou analýzu (např. korelační analýzu), použijte podobné hodnotící stupnice a parametry.
2) Definujte si cíl - například, proč se návštěvnost obchodního centra Gamma snížila.
3) Definujte si hlavní otázky průzkumu. Například:
- Zjistit jak často a která nákupní centra zákazníci navštěvují.
- Zhodnotit nákupní centrum Gamma podle určitých kritérií, která jsou důležitá při rozhodování zákazníků, do kterého nákupního centra půjdou nakupovat.
- Zjistit názory zákazníků, jak zlepšit návštěvnost.
4) Definujte si hypotézy. Například:
- Většina zákazníků si myslí, že nákupní centrum Gamma není lehce dostupné.
- Většina zákazníků není spokojena s výběrem obchodů, které jsou v nákupním centru Gamma.
5) Stanovte si požadovaný počet respondentů vašeho průzkumu.
6) Představte si, jak by měly vypadat výsledky. Jaká socio-demografická data (věk, pohlaví, úroveň vzdělání, výše příjmu) by měla být vyžadovaná pro analýzu? Pokud chcete provést statistickou analýzu (např. korelační analýzu), použijte podobné hodnotící stupnice a parametry.
Vytvořte průzkum
1) Vytvářejte krátké a srozumitelné otázky. Vyvarujte se použití velkého množství slov v jedné větě (je lepší použít dvě krátké věty než jednu dlouhou.)
2) Vyvarujte se umístění velkého množství otázek na jednu stránku. Například, je lepší rozdělit jednu maticovou otázku do dvou samostatných otázek. Myslete také na to, jak udržet pozornost respondenta během vyplňování dotazníku (získáte tak více přesnějších odpovědí, ze kterých získáte relevantní výsledky průzkumu).
3) Používejte filtrační otázky. (Například, pokud se respondent nedívá na televizi, otázka o oblíbeném televizním kanálu není relevantní.) Respondent nemá zájem číst irelevantní otázky. Mohly by ho odradit od dalšího vyplňování dotazníku.
4) Ujistěte se, že jste zahrnuli všechny možné odpovědi na danou otázku. Například, u otázky o oblíbené značce kávy přidejte odpověď: "Nepiji kávu." Pokud si nejste jistí, že jste zahrnuli veškeré možné odpovědi, přidejte možnost: "jiná" kde respondent může napsat svou vlastní odpověď.
5) Vytvářejte přesné otázky
Příklady:
6) Pozor na otázky o frekvenci nebo množství.
Vyhněte se používání zavádějících slov, např. pravidelně, někdy, často, průměrně. Respondenti si mohou tyto pojmy vykládat rozdílně - "pravidelně" může znamenat jednou za měsíc, ale také jednou za týden. Když formulujete otázku, stanovte přesné časové období anebo definujte jednotlivé pojmy.
7) Pokuste se vyhnout odpovědím: "Je obtížné odpovědět". Taková možnost by měla být použita jen v případě, kdy respondent nemá dostatek informací, aby dokázal jasně odpovědět.
8)Použití podobných slov s opačným významem v jedné otázce může být pro respondenta matoucí a může otázce špatně porozumět.
9) Citlivé a osobní otázky. Ne vždy je respondent ochoten zveřejnit své osobní údaje jako třeba výše příjmu. Proto je lepší ptát se na rozmezí místo na konkrétní částku.
10) Poskytněte možnost přeskočit či neodpovědět na otázku. Pokud je otázka příliš citlivá, respondent nemusí dokončit průzkum. Proto je lepší nemít odpověď na jednu konkrétní otázku a neztratit respondenta pro další otázky průzkumu.
11) Vyvarujte se sugestivním a navádějícím otázkám typu: "Jakou značku aut preferujete- exkluzivní Lexus nebo Toyotu?
12) Udržte pozornost respondentů až do konce průzkumu. Nevytvářejte dlouhé průzkumy. Přehodnoťte každou otázku, zda je opravdu potřebná. Je důležité udělat dobrý dojem na začátku průzkumu díky zajímavým otázkám. Není vhodné zahrnout otevřené otázky na začátek průzkumu (nejlepší umístění pro tyto otázky je v polovině průzkumu)
13) Po vytvoření průzkumu ho zkontrolujte a vyzkoušejte. Zkontrolujte pravopisné chyby.
2) Vyvarujte se umístění velkého množství otázek na jednu stránku. Například, je lepší rozdělit jednu maticovou otázku do dvou samostatných otázek. Myslete také na to, jak udržet pozornost respondenta během vyplňování dotazníku (získáte tak více přesnějších odpovědí, ze kterých získáte relevantní výsledky průzkumu).
3) Používejte filtrační otázky. (Například, pokud se respondent nedívá na televizi, otázka o oblíbeném televizním kanálu není relevantní.) Respondent nemá zájem číst irelevantní otázky. Mohly by ho odradit od dalšího vyplňování dotazníku.
4) Ujistěte se, že jste zahrnuli všechny možné odpovědi na danou otázku. Například, u otázky o oblíbené značce kávy přidejte odpověď: "Nepiji kávu." Pokud si nejste jistí, že jste zahrnuli veškeré možné odpovědi, přidejte možnost: "jiná" kde respondent může napsat svou vlastní odpověď.
5) Vytvářejte přesné otázky
Příklady:
- Kolik dětí je ve vaší rodině? (Význam "děti" by mělo být lépe specifikováno. Jinak respondent může počítat i syna, kterému je 25 a žije již se svojí rodinou.)
- Přesnější otázka by mohla znít: Kolik dětí do 18-ti let žije ve vaší domácnosti?
- Jaký je váš příjem? ( Respondent nemusí porozumět, zda je dotazován na příjem před či po zdanění nebo zda se jedná o roční či měsíční příjem.)
- Přesnější otázka by mohla znít: Jaký je váš průměrný měsíční příjem za posledních 6 měsíců? (včetně odměn, po zdanění)
6) Pozor na otázky o frekvenci nebo množství.
Vyhněte se používání zavádějících slov, např. pravidelně, někdy, často, průměrně. Respondenti si mohou tyto pojmy vykládat rozdílně - "pravidelně" může znamenat jednou za měsíc, ale také jednou za týden. Když formulujete otázku, stanovte přesné časové období anebo definujte jednotlivé pojmy.
7) Pokuste se vyhnout odpovědím: "Je obtížné odpovědět". Taková možnost by měla být použita jen v případě, kdy respondent nemá dostatek informací, aby dokázal jasně odpovědět.
- Příklad, kdy možnost "Je obtížné odpovědět" použít. V zaměstnaneckém průzkumu, kde se má ohodnotit neznámý kolega (např. pracuje v jiném oddělení).
- Příklad, kdy by se možnost: "Je obtížné odpovědět" neměla použít. Otázka dotazující se na názor ohledně nošení školních uniforem. Každý by měl být schopný formulovat svůj vlastní názor na tuto otázku. Možnost odpovědi: "Je obtížné odpovědět" by byl jednoduchý výběr pro respondenta, který o této otázce zatím nepřemýšlel. Pokud tato možnost odpovědi není možná, respondent formuluje svůj názor a vy tak získáte relevantnější data k této otázce.
8)Použití podobných slov s opačným významem v jedné otázce může být pro respondenta matoucí a může otázce špatně porozumět.
9) Citlivé a osobní otázky. Ne vždy je respondent ochoten zveřejnit své osobní údaje jako třeba výše příjmu. Proto je lepší ptát se na rozmezí místo na konkrétní částku.
10) Poskytněte možnost přeskočit či neodpovědět na otázku. Pokud je otázka příliš citlivá, respondent nemusí dokončit průzkum. Proto je lepší nemít odpověď na jednu konkrétní otázku a neztratit respondenta pro další otázky průzkumu.
11) Vyvarujte se sugestivním a navádějícím otázkám typu: "Jakou značku aut preferujete- exkluzivní Lexus nebo Toyotu?
12) Udržte pozornost respondentů až do konce průzkumu. Nevytvářejte dlouhé průzkumy. Přehodnoťte každou otázku, zda je opravdu potřebná. Je důležité udělat dobrý dojem na začátku průzkumu díky zajímavým otázkám. Není vhodné zahrnout otevřené otázky na začátek průzkumu (nejlepší umístění pro tyto otázky je v polovině průzkumu)
13) Po vytvoření průzkumu ho zkontrolujte a vyzkoušejte. Zkontrolujte pravopisné chyby.
Analýza výsledků
1) Vymažte bezcenné odpovědi. Otestujte pozornost respondentů vytvořením dvou podobných otázek, jednu na začátek a druhou na závěr průzkumu. Vymažte respondenty, kteří mají rozdílné odpovědi v těchto otázkách.
2) Buďte opatrní při tvorbě grafu u otázek s více možnostmi odpovědí. Která varianta bude více relevantní - zmapování odpovědí na základě počtu respondentů, nebo počet odpovědí? Pokud se zaměříte na počet respondentů, doporučujeme vám použít čárové grafy místo výsečových grafů (součet všech procent u výsečového grafu bude více než 100%).
3) Jak si vybrat správný typ grafu pro prezentování výsledků? Neexistují žádné správné nebo nesprávné způsoby, jak zobrazit výsledky. Nejlepší způsob, jak zvolit typ grafu, je podívat se na kontext otázky a konkrétní informace, které chcete získat. Experimentujte s různými typy grafů a najděte tak nejlepší volbu pro vás. MojeAnketa.cz
umožňuje zobrazení odpovědí čtyřmi nejpoužívanějšími typy grafů - koláčový graf, sloupcový graf (horizontální a vertikální) a liniové grafy. Následuje několik příkladů jak si vybrat vhodný typ grafu.
Výsečové grafy b> jsou užitečné pro zdůraznění konkrétní volby odpovědi vůči celku. Tento graf ukazuje podíl jednotlivých odpovědí vzhledem k celkovému počtu (např. podíl na trhu, etnické skupiny v zemi).
Příklad: počet mužských a ženských respondentů. Tento graf ukazuje, že obě pohlaví mají podobné zastoupení.
Příklad: tržní podíly firem. Graf ukazuje podíl jednotlivých společností v daném odvětví.
Sloupcový graf se používá pro srovnání odpovědí. V tomto případě není celkový kontext tolik důležitý.
Příklad: Jaké je vaše oblíbené ovoce? Ze sloupcového grafu je patrné, že jablka jsou oblíbenější než hrušky. V koláčovém grafu by se odpovědi zdály vyrovnané.
Liniové grafy jsou vhodné pro prezentování trendů (např. vývoj trendů v čase).
Příklad: porovnejte dva výrobky, které jsou ohodnoceny na stejné škále. Možnosti odpovědí: "líbí se mi" a "velmi se mi líbí" jsou u obou produktů nejčastější. Proto na základě pouze počtu odpovědí, jsou oba produkty vnímány stejně. Avšak při zobrazování výsledků v liniovém grafu je jasné, že výrobek A je vnímán lépe než výrobek B.
Příklad: analýza měsíčních prodejů dvou výrobků. Níže graf ukazuje, že objem prodeje produktu A je mnohem vyšší než produktu B. Dále je evidentní, že produkt A má sezónní charakter - rapidní nárůst prodejů v květnu. Na druhou stranu výsledky prodejů produktu B jsou ve všech měsících podobné.
Interaktivní a zajímavé zobrazení dat
Zvažte možnost použití interaktivních grafů podle dané události a publika. Například, můžete zobrazit zajímavějším způsobem rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen.
4) Vytvořte poziční mapy značek.
Je vhodné pro porovnávání několika značek podle dvou kritérií: např. povědomí o značce a výběr značky. Mapy značek jsou užitečná při analýze silných a slabých stránek značek a nejbližších konkurentů na trhu. V následujícím grafu můžeme vidět, že o značce B je vysoké povědomí a je často uživateli volena. O značce C je dobré povědomí, ale není uživateli často volena. Značka A má dobrý potenciál k růstu na trhu, protože je zákazníky často volena, ale panuje o ní nízké povědomí.
5) Buďte opatrní při interpretaci dat. Jak můžete určit, zda 50% je dobrý nebo špatný ukazatel? Při interpretaci dat je vhodné porovnat výsledky s jinými podobnými výzkumy. (Porovnání s výzkumem provedeným v loňském roce, porovnat výsledky jedné značky s druhou).
6) Při interpretaci dat je důležité mít na paměti, že závěry by neměly být založeny pouze na samostatných výsledcích průzkumu. Kromě průzkumu by měly být použity i jiné zdroje údajů, pokud je to možné. Například, při hodnocení výsledků marketingové kampaně je důležité nejen měřit, jak se lidem líbí materiály kampaně, ale také:
2) Buďte opatrní při tvorbě grafu u otázek s více možnostmi odpovědí. Která varianta bude více relevantní - zmapování odpovědí na základě počtu respondentů, nebo počet odpovědí? Pokud se zaměříte na počet respondentů, doporučujeme vám použít čárové grafy místo výsečových grafů (součet všech procent u výsečového grafu bude více než 100%).
3) Jak si vybrat správný typ grafu pro prezentování výsledků? Neexistují žádné správné nebo nesprávné způsoby, jak zobrazit výsledky. Nejlepší způsob, jak zvolit typ grafu, je podívat se na kontext otázky a konkrétní informace, které chcete získat. Experimentujte s různými typy grafů a najděte tak nejlepší volbu pro vás. MojeAnketa.cz
umožňuje zobrazení odpovědí čtyřmi nejpoužívanějšími typy grafů - koláčový graf, sloupcový graf (horizontální a vertikální) a liniové grafy. Následuje několik příkladů jak si vybrat vhodný typ grafu.
Výsečové grafy b> jsou užitečné pro zdůraznění konkrétní volby odpovědi vůči celku. Tento graf ukazuje podíl jednotlivých odpovědí vzhledem k celkovému počtu (např. podíl na trhu, etnické skupiny v zemi).
Příklad: počet mužských a ženských respondentů. Tento graf ukazuje, že obě pohlaví mají podobné zastoupení.
Příklad: tržní podíly firem. Graf ukazuje podíl jednotlivých společností v daném odvětví.
Sloupcový graf se používá pro srovnání odpovědí. V tomto případě není celkový kontext tolik důležitý.
Příklad: Jaké je vaše oblíbené ovoce? Ze sloupcového grafu je patrné, že jablka jsou oblíbenější než hrušky. V koláčovém grafu by se odpovědi zdály vyrovnané.
Liniové grafy jsou vhodné pro prezentování trendů (např. vývoj trendů v čase).
Příklad: porovnejte dva výrobky, které jsou ohodnoceny na stejné škále. Možnosti odpovědí: "líbí se mi" a "velmi se mi líbí" jsou u obou produktů nejčastější. Proto na základě pouze počtu odpovědí, jsou oba produkty vnímány stejně. Avšak při zobrazování výsledků v liniovém grafu je jasné, že výrobek A je vnímán lépe než výrobek B.
Příklad: analýza měsíčních prodejů dvou výrobků. Níže graf ukazuje, že objem prodeje produktu A je mnohem vyšší než produktu B. Dále je evidentní, že produkt A má sezónní charakter - rapidní nárůst prodejů v květnu. Na druhou stranu výsledky prodejů produktu B jsou ve všech měsících podobné.
Interaktivní a zajímavé zobrazení dat
Zvažte možnost použití interaktivních grafů podle dané události a publika. Například, můžete zobrazit zajímavějším způsobem rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen.
4) Vytvořte poziční mapy značek.
Je vhodné pro porovnávání několika značek podle dvou kritérií: např. povědomí o značce a výběr značky. Mapy značek jsou užitečná při analýze silných a slabých stránek značek a nejbližších konkurentů na trhu. V následujícím grafu můžeme vidět, že o značce B je vysoké povědomí a je často uživateli volena. O značce C je dobré povědomí, ale není uživateli často volena. Značka A má dobrý potenciál k růstu na trhu, protože je zákazníky často volena, ale panuje o ní nízké povědomí.
5) Buďte opatrní při interpretaci dat. Jak můžete určit, zda 50% je dobrý nebo špatný ukazatel? Při interpretaci dat je vhodné porovnat výsledky s jinými podobnými výzkumy. (Porovnání s výzkumem provedeným v loňském roce, porovnat výsledky jedné značky s druhou).
6) Při interpretaci dat je důležité mít na paměti, že závěry by neměly být založeny pouze na samostatných výsledcích průzkumu. Kromě průzkumu by měly být použity i jiné zdroje údajů, pokud je to možné. Například, při hodnocení výsledků marketingové kampaně je důležité nejen měřit, jak se lidem líbí materiály kampaně, ale také:
- Jaká část cílové skupiny byla oslovena v této kampani, kolik z nich vidělo reklamu?
- Jaké jsou změny v prodejních výsledcích?
- Jak se změnily podíly na trhu?
- Jaká je návratnost investice?